…o bučení, pohybech uší i těla – a co tím vlastně říkají
Krávy nejsou jen tiché přežvykující bytosti na pastvině. Naopak – mají svůj vlastní způsob komunikace, který zahrnuje zvuky, pohyby těla, postavení uší, ocasu i výraz očí. Nejenže si mezi sebou „povídají“, ale dovedou nám často dát velmi jasně najevo, co si myslí. Jen je potřeba naučit se jejich řeč trochu číst.
Bučení – když kráva mluví nahlas
Bučení je nejznámější projev kraví komunikace – ale rozhodně to není jen „bezdůvodné muhání“.
Co může bučení znamenat:
- Volání – matka volá své tele nebo naopak tele hledá matku. Krávy mají pro sebe specifický tón, který rozeznají i v davu.
- Oznamování – kráva může bučet, když je připravená k páření, když je hladová, nebo když prostě chce pozornost.
- Nespokojenost – ztracení orientace, oddělení od stáda nebo nedostatek vody může spustit nespokojené bučení.
- Pozdrav nebo reakce – některé krávy si zvykají na konkrétní osoby a občas se ozvou, když je poznají (nebo když vidí kyblík s krmením).
Zajímavost: Každá kráva má svůj vlastní hlas, jako my – a matky a telata si ho pamatují i po týdnech.
Uši jako semafory
Pohyb uší není jen proti mouchám – krávy jimi vyjadřují pozornost, náladu i podráždění.
- Uši dopředu – kráva je zvědavá, něco ji zajímá.
- Jedno ucho nastražené, druhé dozadu – poslouchá něco konkrétního.
- Uši dozadu nebo kleslé – může signalizovat nepohodu, únavu nebo podráždění.
- Rychlé cukání ušima – často spojeno s podrážděním nebo zmatkem.
Tělo jako řeč
Krávy si „povídají“ i beze slov – postavením těla, pohybem hlavy, ocasu nebo jen výrazem očí.
- Zvednutá hlava, napnuté tělo – něco se děje, kráva je ve střehu.
- Klidné, nízko nesené tělo – značí pohodu a důvěru.
- Švihání ocasem – někdy jen proti hmyzu, ale může být i projev neklidu nebo podráždění.
- Zíraní s napnutým krkem – upozornění nebo i varování.
Krávy si navzájem dávají najevo své postavení ve stádě, rozhodnutí o pohybu nebo potřebu prostoru právě skrze tělesné signály.
Sociální „řeč“ krav
Krávy jsou velmi společenské – vytvářejí přátelství, hierarchie, a vzájemné pouto. Umí být něžné i důrazné.
- Olizování – oblíbený způsob projevu přátelství. Krávy se vzájemně čistí na těžko dostupných místech, ale taky se tím uklidňují.
- Tření hlavou nebo bokem – projev důvěry.
- Postrkování čumákem – může být žádost o pozornost, výzva ke hře nebo i upozornění.
A co říkají nám?
Krávy velmi dobře vnímají náš tón hlasu, pohyby i energii, se kterou k nim přistupujeme. Když se jim věnujeme klidně a s respektem, většinou reagují otevřeně a přátelsky. Některé jsou samy od sebe zvídavé a přijdou se seznámit.
Co si z toho odnést?
Krávy mluví – jen trochu jinak, než jsme zvyklí. Mají svůj hlas, ale ještě víc používají celé tělo, aby si rozuměly navzájem i s námi. Když se naučíme jejich signály číst, otevře se nám krásný svět zvířecí inteligence, vztahů a jemné komunikace, která není o slovech, ale o porozumění.
Tak příště, až půjdete kolem pastviny, zkuste se na chvíli zastavit a pozorovat. Třeba vám některá kráva právě něco povídá.
